Titovi 2,11-14.

(Kázání Nový zákon -> 17 Titovi)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Advent.

Text:

Titovi 2,11-14.
11
Ukázala se Boží milost, která přináší spásu všem lidem
12
A vychovává nás k tomu, abychom se zřekli bezbožnosti a světských vášní, žili rozumně, spravedlivě a zbožně v tomto věku
13
A očekávali blažené splnění naděje a příchod slávy velikého Boha a našeho Spasitele Ježíše Krista.
14
On se za nás obětoval, aby nás vykoupil ze všeho hříchu a posvětil za svůj vlastní lid, horlivý v dobrých skutcích.

Text:

Zjevila se zajisté milost boží ke spasení všem lidem.
Vyučuje nás, abychom se odřekli bezbožnosti a světských žádostí.
Abychom byli živi střízlivě, spravedlivě, pobožně.
Abychom očekávali blahoslavenou naději a příchod slávy velikého boha.
A spasitele našeho JK,
Který dal sebe samého za nás,
Aby nás vykoupil od všeliké nepravosti,
Aby si nás pro sebe očistil jako lid zvláštní, horlivě následující dobré skutky.

Čtení:

Titovi 2.

Suspirium:

Žalm 139.
Vyzpytuj mne, Bože silný. Poznej srdce mé. Zkus mne a poznej myšlení mé. Popatř, chodím-li cestou odporující tobě. Ale veď mne cestou věčnou.

Osnova.:

1)
Boží milost se zjevila.
a)
Židům 1,1. Častokrát a rozličnými způsoby.
b)
Boží požehnání, dary k životu, milost, radost.
c)
Vrchol. Bůh se stal člověkem v JK.
1.
Tajemství.
2.
Obvykle zde končí v církvi diskuse. Nepodaří se sjednotit pohledy na důrazy víry v JK. Akcenty. Plnost.
2)
Důsledky poznané milosti.
a)
Měly by se projevit přibližně stejně.
b)
Titovi 1, poslední verš. Vypravuje, že někteří znají boha, ale svými skutky to popírají.
c)
Skutky mohou dementovat vyznání víry.
3)
Milost.
a)
Obsahuje boží lásku. JK. Oběť. Kříž.
b)
Nežijeme v úzkosti a strachu, ale v moci a síle Ducha svatého.
c)
Spása. Starobylé slovo. Plnost života na zemi i v KB. Radost. Cíl. Nadhled nad životem.
4)
Všem lidem.
a)
Ne automatičnost.
b)
Titovi 2: Praktické rady, skupiny, staří, muži, ženy, otroci, vrstvy obyvatel.
c)
Kraličtí, první vydání: Všelijací (všelicí) lidé.
1.
Spasení. Pohled víry. Bůh není vinen za neuvěření. Výmluvy. Nezájem. Diváctví.
2.
Když uvěřím, tak poznám, že víra je dar. Logické zkraty. Ale víra není jen logika.
5)
Milost nás vyučuje důsledkům přijaté víry.
a)
Nelze být následovníkem JK a přitom si žít po svém. Nelze žít jako lidé světa, jako bez víry.
b)
Vyznávat nejen slovy. Život. Skutky. Poznámka: Co to vlastně dneska je? Konkrétně. Slovně mluvíme o skutcích. Formulovat.
c)
Matouš 7,21. Ne každý, kdo mi říká, Pane, Pane, vejde do KB. Ale do KB vejde ten, kdo činí vůli Boží.
d)
Římanům 12,2: Nepřipodobňovat se tomuto světu.
6)
Milost nás učí: odříci se něčeho.
a)
Bezbožnost. Nejen křiklavá zvrhlost. Bez Boha. I tzv. Slušný život. Být sám svůj.
b)
Světské žádosti.
1.
Nejen sex.
2.
Způsob života a myšlení světa.
3.
Vidíme to nejen na převážné většině lidí kolem sebe, ale i při sobě.
4.
Poznámka: Ti v církvi, kdo o tom mluví, ba dokonce k tomu vyzývají, si mnohdy vesele žijí podle způsobu tohoto světa.
5.
Příklady: Myslet jen na sebe.
6.
Koncentrace jen na hmotnou stránku života, na peníze. Mamon.
7.
Být křesťanem jen na hodinu v neděli. Nedělní křesťanství.
8.
Privatizace života, nezájem o společenství církve.
7)
Příklady myšlení světa:
a)
Touha po moci, slávě, bohatství. Matouš 4. Lukáš 4. Pokušení JK na poušti.
b)
Zabydlenost na zemi. Majetek.
c)
Konzum. Užívání života. Bezmyšlenkovitost. Kultivovaný konzum. Bůh a věčnost, vyřazeno ze sféry zájmu člověka.
d)
Sklony, vášně. Prosadit sebe.
e)
Pověra: Lze dojít posledního a plného štěstí a smyslu života bez Boha. Hledat nejprve ostatní. Ztráta rozměru věčnosti.
f)
Desatero. Opak: Rozvrat, mravně, vnitřně, duchovně. Dopad po čase do života.
8)
Odříci se něčeho. Těžké. Síla Ducha svatého.
9)
Negativně: 2 věci nedělat. Ale ve své šíři zahrnují všecko podstatné. Bezbožnost. Světské vášně.
a)
Pozitivně: Více věcí.
b)
Náznak: Chybí nám konkrétní křesťanská etika. Jako sůl potřebujeme křesťanskou etiku. Jsme obecní (všeobecní, rozplizlí), nekonkrétní.
10)
Milost nás učí, jak žít. Pozitivně.
a)
Střízlivě.
1.
Lze se opít alkoholem i rohlíkem.
2.
Opojení (opojit se): Přání. Ideál. Utopie. Sen. Vysněná skutečnost. Opar hříchu. Nadšenectví. Nepodložené, neopodstatněné naděje.
3.
Opojení oparem zbožných nálad, přirozené náboženskosti.
4.
Výrony lidského nitra. Nitro si s člověkem někdy pořádně sehraje navenek líbivou hru, za kterou pak můžeme těžce zaplatit. Doplatíme na to.
5.
Rozvážnost. Kritičnost. Uvážlivost. Pomoc: Bible.
b)
Žít spravedlivě. Poctivě. Čestně. Charakterně. Bez falše, přetvářky, postranních úmyslů.
c)
Pobožně.
1.
PB nás vidí. Před boží tváří. Vyznání.
2.
Nestydět se za PJK. Netajit, že chodím do kostela. To je samo o sobě dnes stále větší vyznání, než se na první pohled může zdát. Odlišnost způsobu života. Zaujme to nějak okolí, otázky.
11)
Nefanatičtí křesťané.
a)
Střízlivost.
b)
Dobře vycházet s lidmi neznamená přizpůsobivost. Ne chytrácké zapírání JK.
c)
Ne kam vítr, tam plášť.
d)
Zdravá odlišnost na správném místě je formou vyznavačskosti.
e)
Čistý život ale může vzbudit protivenství. Fakticky jde o život podle požadavků JK, tedy je to protivenství pro JK.
12)
Očekávání blahoslavené naděje. Příchod JK.
a)
Počítat s tím. Ne lhostejnost.
b)
Těšit se na to. Dovršení spasení. Ne strašák, ale důvod k radosti. Náprava věcí lidských i světa.
13)
JK dal sebe za nás. Draze za nás zaplatil. Cena nejvyšší: dal svůj život. Vzdal se radostí života. Vykoupil nás z hříchu. Učinil z nás nový lid.
14)
Horlivě následovat dobré skutky. Znak Božího lidu, církve.
a)
Zamyslet se nad svou horlivostí.
b)
Co následuje. Dobré skutky.
1.
Ne podle nás. Boží měřítko. SB. Desatero.
2.
Lidské měřítko: Riziko falše, postranních úmyslů. Neschopnost posoudit a hodnotit.
3.
1 Janova 4: nemilovat pouze slovem a jazykem. Milovat skutkem a opravdově.

Poznámky:

1)
Evangelíkům chybí konkrétní model křesťanského (evangelického) stylu života.
2)
Evangelíci mají problémy se svou identitou.
a)
Vymezují se stále a až příliš často vůči katolictví, od něhož se v reformaci odpojili.
b)
Snaží se neustále ujišťovat, že reformační principy jsou současné evangelické církvi stále vlastní.
c)
Evangelická církev zavírá oči před skutečností, že se od ní odpojili mnozí členové, kteří přešli k výraznějším tzv. Malým církvím, kde je církevní identita zřetelnější a výraznější.
d)
Evangelíci si nechtějí připustit, aspoň ne nahlas, že neustále postupuje úbytek v členské základně.
1.
Po 2. Světové válce se k církvi hlásilo 380 000 lidí.
2.
08: V církvi je asi 100 000 v církevních kartotékách vedených členů. Realisticky je třeba počítat s číslem o třetinu menším.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.