2 Korintským 12,10.

(Kázání Nový zákon -> 08 2 Korintským)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

2
Korintským 12,10.
Když mdlím, tehdy sílen jsem.
9
Ale on mi řekl: "Stačí, když máš mou milost; vždyť v slabosti se projeví má síla." A tak se budu raději chlubit slabostmi, aby na mně spočinula moc Kristova.
10
Proto rád přijímám slabost, urážky, útrapy, pronásledování a úzkosti pro Krista. Vždyť právě když jsem sláb, jsem silný.

Čtení:

Žalm 46.
2
Korintským 12,1-10.
1
Musím se pochlubit, i když to není k užitku; přicházím teď k viděním a zjevením Páně.
2
Vím o člověku v Kristu, který byl před čtrnácti lety přenesen až do třetího nebe; zda to bylo v těle či mimo tělo, nevím - Bůh to ví.
3
A vím o tomto člověku, že byl přenesen do ráje - zda v těle či mimo tělo, nevím, Bůh to ví -
4
A uslyšel nevypravitelná slova, jež není člověku doveleno vyslovit.
5
Tím se budu chlubit, sám sebou se chlubit nebudu, leda svými slabostmi.
6
I kdybych se chtěl chlubit, nebyl bych pošetilý, vždyť bych mluvil pravdu. Nechám toho však, aby si někdo o mně nemyslil víc, než co na mně vidí nebo ode mne slyší.
7
A abych se nepovyšoval pro vyjímečnost zjevení, jichž se mi dostalo, byl mi dán od těla osten, posel satanův, který mne sráží, abych se nepovyšoval.
8
Kvůli tomu jsem třikrát volal k Pánu, aby mne toho zbavil,
9
Ale on mi řekl: "Stačí, když máš mou milost; vždyť v slabosti se projeví má síla." A tak se budu raději chlubit slabostmi, aby na mně spočinula moc Kristova.
10
Proto rád přijímám slabost, urážky, útrapy, pronásledování a úzkosti pro Krista. Vždyť právě když jsem sláb, jsem silný.

Osnova:

1)
Osobní zkušenost. Praha 71.
a)
Vystupoval jsem z tramvaje na stanici značně vzdálené od středu města. Na tramvajovém můstku ani kolem nikdo nebyl. Liduprázdno není pro držitele bílé hole vždy příjemné.
b)
Potřeboval jsem se dostat z můstku na chodník. Stál jsem a čekal, až nebudu slyšet jezdící auta. Pak bylo ticho. Asi se kdesi objevila červená. Zamával jsem bílou holí. Chvilku jsem počkal. Pomalu jsem vstoupil do vozovky, s máváním bílou holí.
c)
Zaskřípění brzd zastavujícího auta mi zůstane v uších asi nadosmrti. Řidič měl ty brzdy asi špatně seštelované. Ale to auto jelo ku podivu velmi tiše. Krom toho řidič asi moc soustředěně nekoukal po lidech, kteří mávají bílou holí.
d)
Když jsem došel na chodník, klepala se mi kolena. V celkovém chvění jsem si uvědomoval svou lidskou slabost a bezmocnost.
2)
Lidská síla a velikost. Alexandr Veliký. Caesar. Napoleon.
3)
Utrpení pro Krista. Posila ob PB.
4)
Utrpení všeobecně. S vírou. Pomoc.
5)
Vděčnost za dary života.
a)
Člověk vydrží nápory.
b)
Pokud člověk ničím netrpí, měl by být pokornější a vděčnější, že vůbec netrpí, že není nemocen.
c)
Radost ze života.
d)
Nikdo nemá všechno.
e)
Zachování života.
f)
Možnost poznávat Boží dary v určitém úseku života.

Postup:

1)
Osobní vzpomínka. Vybavuje se mi. Praha 71.
a)
Sluneční letní den. Vystoupil jsem z tramvaje.
1.
Bylo nutno přejít z můstku na chodník. Liduprázdno. Hluk aut. Nastal klid.
2.
Bílá hůl. Velmi pomůže, ale vše nevyřeší. I když se zvedne. I když se s ní pohybuje, mává.
3.
Skřípot brzd.
4.
Zůstává to v živé paměti.
5.
Manželka tehdy čekala naše první dítě.
6.
Pocit slabosti a bezmocnosti. Žádná síla.
7.
Tehdy bych nedovedl opakovat Pavlova slova.
b)
Další osobní vzpomínky. Mnohé jiné podobné situace. Tíseň. Pocity bezmoci. Bezradnost.
1.
Zážitky nepomoci, neporozumění. Zkušenosti s lidmi. Nejen kladné.
2.
Pocit slabosti, ne síly.
3.
Zkušenosti jiných, přátel, známých. Stejné a podobné.
2)
Přemýšlení. Slabost. Síla. Velikost. Člověk se chce uplatnit, prosadit. Něco dokázat. Prožít svůj život.
a)
Napoleon.
1.
Veliký, silný. Za jakou cenu.
2.
1805. Slavkov. Skoro zapomenutá bitva. Vítězství u Slavkova si Napoleon cenil nejvíc ze všech svých vyhraných bitev.
3.
Nádherné stavby. Paláce. Opět utrpení jiných.
4.
Za slávu mocných platí ti dole.
b)
JK.
1.
Z lidské velikosti a síly nezůstane podle JK kámen na kameni.
2.
Co je u světa pokládáno za mdlé a slabé, to vyvolil Bůh, aby zahanbil moudré a silné.
3.
Nezůstane kámen na kameni.
- Zub času.
- Zemětřesení.
- Války.
- Smrt člověka: Konec všeho pro něho.
c)
Domnělá síla člověka. Nemoc. Vratkost. Smrt. Úraz.
3)
Vzpomínky. Mučedníci pro víru. Utrpení pro víru v JK.
a)
Hus. Prostí husité.
b)
Bezejmenní lidé.
1.
Co vše pro víru v JK lidé vydrželi a byli ochotni strpět.
2.
Poznámka: Pro JK, ne však pro dnešní církev.
3.
Posměch. Celý život v ústrcích, v ústraní.
4.
Nemožnost rozvinout svůj život. Užít si něco ze života. Možnost kariéry. Něco dosáhnout. Něco dobrého vytvořit.
c)
Marie Durand. 55 let Eg Mort. Za Ludvika 14. Král slunce. 3 mušketýři se zatím proháněli na koních, lezli oknem za krásnými ženami, píchali se v soubojích. Jižní Francie. Krásné slunce, příroda, vinohrady.
d)
Vyznavači JK.
1.
Síla ne z nich. Bylo jim to dáno. Rozumem to nelze pochopit a vysvětlit.
2.
Jak je možné, že to ti lidé vydrželi a hlavně, že byli ochotni to nést, na sebe vzít.
3.
Prožívali mdloby, slabosti, zápasy, pochybnosti. Pokušení. Hříchy. Zapírali, ale pak se vzpamatovali. Nová síla v zápasech.
4.
Text. Cítíme, slova textu se při nich naplňovala. Pavel: Myslí na utrpení a slabost pro JK.
4)
Slabost v běžném utrpení.
a)
I ve víře. Ale v každém případě s vírou.
b)
S vírou se to nese lehčeji. Pomoc při překonávání slabosti.
c)
Ne vždy odstranění slabosti.
d)
Křesťanovy pomůcky. Pomoc pro překonávání slabosti.
1.
Jako kterýkoli člověk i bez víry. Psychologie a pod.
2.
Navíc: víra. Pohled na smysl života, dění. Naděje.
e)
Křesťan není člověk zázračně odolný vůči utrpení.
1.
Bolest ho bolí stejně jako jiného člověka.
2.
Nemá zvlášť. Silnou vůli.
3.
Křesťan též pláče, naříká, klesá.
4.
Žalmy: proč musí věřící trpět. Proč se bezbožníkovi vede dobře a ještě věřícího utiskuje, deptá a sráží.
5.
Posila od JK. Nežijeme sami sobě. Naděje. Záblesk naděje. Křesťan je posilován.
5)
Radost ve slabosti.
a)
Vděčnost.
1.
Přes všechno člověk může žít.
2.
Může poznávat Boží stvoření, aspoň část života.
3.
Jsme sráženi, ne sraženi. Jsme vrtkáni, ne zvrtkáni. Mnohé se na člověka valí, ale člověk není zavalen.
b)
Víra. Síla. Nový pohled. Vděčnost a radost ve slabosti. Ve ztížených podmínkách života. Nové obzory, pohledy, důrazy.
1.
Ne odstranění slabosti, omezení života, příčin slabosti.
2.
Pavlovi zůstává osten v těle.
3.
Ale přichází světlo do slabostí. Od Boha i od lidí, kteří věří a pomohou z křesťanské lásky. Síla k vyrovnanosti a k zápasu.
4.
Radost z Božích darů i ve slabosti. Vděčnost za život.
6)
Dotažení. Základní slabost života.
a)
Vratkost. Nejistota. Nemoc. Smrtelnost.
b)
Radovat se z Božích darů vždy. Když se cítíme slabí, i když se cítíme trochu silnější.
c)
Vděčnost za život. Schopnost k práci. Zdraví. Bližní kolem.
d)
Drobné dary pro život, prožitky menšího rázu. Základní zakotvenost v Bohu. Síla. Radost.
e)
Kdo to říká.
1.
Pavel. Sám má zkušenosti a prožitky utrpení pro JK a běžného utrpení v životě. Ví, o čem mluví.
2.
Když to ale řekne někdo, kdo neví, co je to dlouhá a zlá nemoc, daří se mu dobře a je zajištěn, pak to zní nevěrohodně.
3.
Možná i proto se mnozí faráři tomuto textu vyhýbají.
- Pokud si ještě uvědomují, že by neměli mluvit jen obecné fráze s kazatelny.
- Byť by to byly (obecně vzato) třeba i ty nejpravdivější pravdy.

Poznámky:

1)
Kralické: Sílen jsem. Jsem posilován. Ne jen silný.
2)
Pokud to není absurdní, zničující utrpení.
a)
Člověk je posílen pro příští utrpení a zkoušky.
b)
Otužilá rostlinka. Ne skleníková.
1.
Člověk sám. Příště lépe obstojí a zvládne situaci.
2.
Může poradit a pomoci druhým.
3.
Lépe se vžije do situace druhého. Schopnost porozumět.
3)
1 Samuelova 2. Modlitba Anny. Hospodin pozdvihuje nuzného z hnoje.
4)
Marek 9: Všecko je možné věřícímu.
5)
08. Samozřejmostí se stalo to, co pronikalo a nakonec zřetelně a nepřehlédnutelně (někdy dokonce i nepřeslechnutelně) proniklo do církve už v polovině osmdesátých let.
a)
Proč bych měl trpět pro víru? Proč bych měl mít potíže pro cokoliv jiného? Je třeba být flexibilní. Realtheologie.
b)
Není v světě širém tak velké pravdy, pro kterou by měl nasazovat člověk svou kůži. Pro kterou by měl něco obětovat, natož nasazovat život.
c)
Milý faráři, co ty na to?
1.
Až kam a jak daleko by měli jít prostí členové sborů? Např. Ve finanční oblasti, tedy v obětavosti pro sbor, pro církev?
2.
Jak daleko jsi ochoten jít ty v újmě pro Boží a církevní věc v tomto světě? Chtěl bys být dobrým příkladem pro své ovečky?

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.