1 Korintským 6,12.
(Kázání Nový zákon -> 07 1 Korintským)Text:
1
Korintským 6,12.
12
'Všechno je mi dovoleno' - ano, ale ne všechno prospívá. 'Všechno je mi dovoleno' - ano, ale ničím se nedám zotročit.
Čtení:
1
Korintským 6.
12
'Všechno je mi dovoleno' - ano, ale ne všechno prospívá. 'Všechno je mi dovoleno' - ano, ale ničím se nedám zotročit.
13
Jídlo je pro žaludek a žaludek pro jídlo; Bůh však jednou učiní konec obojímu. Tělo však není pro smilstvo, nýbrž pro Pána a Pán pro tělo.
14
Bůh, který vzkřísil Pána, vzkřísí svou mocí i nás.
15
Nevíte, že vaše těla jsou údy Kristovými? Mám tedy z údů Kristových učinit údy nevěstky? Rozhodně ne!
16
Což nevíte, že kdo se oddá nevěstce, je s ní jedno tělo? Je přece řečeno 'budou ti dva jedno tělo'.
17
Kdo se oddá Pánu, je s ním jeden duch.
18
Varujte se smilstva! Žádný jiný hřích, kterého by se člověk dopustil, netýká se jeho těla; kdo se však dopouští smilstva, hřeší proti vlastnímu tělu.
19
Či snad nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá a jejž máte od Boha? Nepatříte sami sobě!
20
Bylo za vás zaplaceno výkupné. Proto svým tělem oslavujte Boha.
Postup:
1)
Svoboda. Svěřená.
2)
Jako křesťan. Ne jen za sebe.
3)
Co vše nás určuje.
a)
Zákony společnosti. Zvyky. Pravidla. Soužití mezi lidmi.
b)
Chovat se přiměřeně. Adekvátně. V rámci svého prostředí.
c)
Mikroklima života každého člověka.
4)
Pravidla běžného života.
a)
Nezbytnost. Nutnost.
b)
Ulehčují život v různých situacích. Navyklý způsob reagování. Má to svůj smysl.
c)
Jak se chovat mezi lidmi. Silnice. Železnice.
d)
Pokud by lidé nerespektovali základní pravidla soužití, tak by rázem nastal nekontrolovaný a nekontrolovatelný zmatek. Příklad: Zhroutil by se např. Silniční provoz.
5)
Různá důležitost předpisů a pravidel.
a)
Způsob zdravení. Pokud by se lidé chovali jako nezdraviči, tak by to sice signalizovalo značnou neslušnost a nevychovanost, ale ještě by to podstatně nenarušovalo běh života společnosti.
b)
Státní zákony. Pokud by zde člověk narazil, pak má smůlu. Leda by v tom uměl chodit.
6)
Pavel. Oblast života. Existenciální rozměr. Věčnost. Svědomí. Víra.
7)
Text. Svoboda.
a)
Krásná věc.
1.
Kýžený ideál mnohých.
2.
Falešné pojetí. Dělat si, co chci.
b)
Těžký úkol.
1.
Odpovědnost.
2.
Rozhodovat se.
3.
Žádný zákon a předpis nám neřekne, co je správné a dobré. Jen žádá: Dělej, nedělej.
8)
Odpovědnost.
a)
Hledat. Zkoušet. Rozhodovat se. Hledat dobré, správné.
b)
Riziko. I při nejlepší vůli se člověk může zmýlit.
c)
Člověk by často byl rád, kdyby mu někdo s naprostou jistotou a na cizí odpovědnost řekl, co má dělat a udělat. Rád by, aby z něho někdo sejmul odpovědnost.
9)
Dobré úmysly.
a)
Omyly. Záměrné nebo nechtěné.
b)
Slabost.
c)
Záměrné rozhodnutí pro výhodnost.
d)
Správné a dobré není vždy výnosné.
10)
Situace člověka.
a)
Je nutno se rozhodovat i v běžném životě, v běžných věcech.
b)
Rozhodování (se) nejen ve věcech a záležitostech tzv. Velkých, ale i v malých.
1.
I na tzv. Malých věcech velmi záleží.
2.
Michallangello: Dokonalost spočívá v Maličkostech.
11)
Svoboda může vzbudit strach, úzkost.
a)
Svoboda od boha. Člověk ztrácí radost, plnost života.
b)
Ztráta společenství s Bohem, s církví.
c)
Společenství lásky. Poznámka: co když církev selhává ve svém poslání?
12)
Vše (je) dovoleno.
a)
Ne vše prospívá.
b)
Nenechat se zotročit.
13)
Úvod.
a)
Osvobození. Radost.
b)
Riziko. Nepochopení a zneužití.
c)
Kontext. Víra v JK. V rámci víry.
14)
Jak by to na světě vypadalo bez řádu.
15)
Desatero.
a)
Láska boží k lidem. Dobrá pravidla pro život.
b)
Tvorba společenství Izraele. Základní konstitutivní kameny pro společenství Izraele. Společenství víry a odtud i národa.
16)
My.
a)
Oslavovat Boha.
b)
Všeho zkuste. Ale držet se dobrého.
1.
Zkusit. Vyzkoušet. Prověřovat.
2.
Ne jít do lékárny a z každé krabičky sníst jeden prášek.
17)
Svoboda v JK.
a)
Osvobození od mnohého.
b)
Riziko:
1.
Necháme se zotročit tím, od čeho jsme osvobozeni.
2.
Paradox. Prakticky tím, co je mi dovoleno.
18)
Kdyby se nechala volnost a svoboda žákům ve škole.
a)
Jistě by ubylo matematiky.
b)
Přibylo by volna. Prázdniny by se prodloužily na dva roky, jak o tom píše Jules Verne.
Poznámky:
1)
Je třeba a nutno přesně rozlišovat.
a)
Svoboda v Kristu. Svoboda víry.
b)
Běžné lidské pojetí svobody.
c)
Existují styčné (prolínací) body. Ale je na místě nesmírně jemná opatrnost v rozlišování, posuzování, nezaměňování.
2)
Rizika pro faráře na kazatelně, když mluví o svobodě podle Pavla.
a)
Farář mluví krásně, ale povrchně, nepromyšleně. Zopakuje, co vyčetl v dobrém komentáři. Farář má objektivně samozřejmě pravdu. Ale posluchač z toho nemá nic. Nebo nanejvýš málo. Nejspíše však maglajs.
b)
Farář zamění svobodu v Kristu s nějakým lidským pojetím svobody či s některým akcentem lidské svobody. Posluchač pak může získat dojem, že JK byl podle Pavla před-propagátorem moderní osvícenské nebo neosvícenské demokracie.
c)
Většina farářů se však složité problematice svobody taktně vyhne nebo si vše dobře promyslí a předloží to posluchačům ve srozumitelné podobě a formě. Díky Bohu za to.
Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.